Architektura

•    Styl Client/server – základní část aplikační logiky i data jsou uloženy na dedikovaném serveru a klientské stanice přistupují k nim přes podnikovou síť. Klientské stanice jsou plnohodnotné osobní počítače, schopné provozovat multimediální obsah.

•    Styl Vrstvená architektura – oddělení funkčnosti aplikace do samostatných vrstev by byla provedena následujícím způsobem:

o    Uživatelské rozhrání: Oddělení uživatelského rozhrání do samostatné vrstvy umožňuje implementovat nezávislý design při vývoji a umožňuje lepší správovatelnost a testovatelnost byznys logiky.
o    Byznys logika: Oddělení do samostatné vrstvy zlepšuje testovatelnost a poskytuje možnost provádění úprav uživatelského rozhrání a datové logiky bez dopadu na byznys logiky.
o    Přístup k datům: Oddělení datové vrstvy umožňuje snadněji ji aktualizovat při aktualizacích nebo změnách na datových úložištích.

•    Styl Komponentní architektura - postavit aplikaci na modulárním principu – sestavovat ji z relativně nezávislých funkčních modulů (komponent), které by bylo možně samostatné spravovat, implementovat i aktualizovat. Tyto moduly by prezentovaly jednotlivé agendy (samostatná funkčnost v rámci IS)

•    Styl Objektově-orientovaná architektura - při návrhu aplikační logiky použit principy objektově-orientované architektury – funkčnost i odpovědnosti by byly delegovány nezávislým objektům.

•    Styl Servis-Oriented architektury (SOA) - tento styl by byl doplňujícím prvkem – aplikace nebude postavena na tento styl, ale měla by počítat s možnosti konzumovat služby od externích dodavatelů. Otázka implementace vlastních služeb zůstává otevřena a může být realizována během vývoje.

Faktorem v největší míře ovlivňující volbu datového řešení je charakter ukládaných dat. V případě Informačního systému ukládaná data mají převážně relační charakter. Menší část tvoří dokumenty nebo multimediální obsah doprovázející data s relačním charakterem.

Datová vrstva může obsahovat následující komponenty:
•    Komponenty přístupu k datům: tyto komponenty abstrahují logiky přístupu k datovému úložišti. Centralizují funkčnost přístupu k datům a tím usnadňují konfiguraci a správu. Některé frameworky přístupu k datům vyžadují vytvoření speciálních opakovatelné použitelných helperů a utilit řešících logiku přístupu k datům. Jiné frameworky (většinou založené na O/RM – Object/Relation Mapping) implementují tyto komponenty automaticky a tak značně snižují množství kódu pro přístup k datům.
•    Agenti služeb: v případě, že se musí řešit přístup k datům, poskytovaných externími službami, je potřeba psát kód zajišťující komunikaci se službami. Agenty služeb implementují komponenty přístupu k datům, které izolují logiku volání služeb od aplikační logiky a poskytují další funkcionalitu jako převody mezi datovými formáty, buffrování, možnost pracovat offline a jiné.
 

Vývojová platforma Microsoft .NET nabízí výkonný vývojový nástroj Microsoft Visual Studio, obsahující celou škálu programovacích jazyků a technologii použitelných jak pro vývoj bohatých aplikací, tak i webových aplikací.

Platforma Microsoft .NET

Na vyšší úrovní je .NET Framework sestaven z virtuálního run-time stroje, knihovny tříd a run-time služeb, používaných pří vývoji a běhy .NETových aplikací. Původně byl .NET Framework navržen jako run-time stroj se základní sadou knihoven, používaných při vývoji aplikací.

Knihovna tříd Base Class Library (BCL) poskytuje základní sadu tříd pokrývající rozsáhlou oblast požadavků souvisejících s vývojem software jako uživatelské rozhrání, přístup k datům, připojení k datovým zdrojům, kryptografii, výpočetních algoritmů i síťových komunikací.

Nad knihovnou BCL jsou nabízeny základní technologii pro vývoj .NET aplikací. Tyto technologie obsahují knihovny tříd a run-time služby, které jsou seskupení dle vlastností aplikací jako bohatý klient nebo přístup k datům. S vývojem platformy .NET jsou přidávány nadstavbové technologie jako Windows Comunication Foundation (WCF), Windows Forms (WF) a Windows Presentation Foundation (WPF).

.NET Framework obsahuje virtuální prostředí, které řídí požadavky programů za běhu. Toto prostředí je nazvané Common Language Runtime (CLR) a poskytuje virtuální stroj, na kterém běží aplikace. Tím způsobem se programátor nemusí starat o komunikaci s CPU nebo s jinými komponentami hardware při běhu programu. Aplikace běžicí v CLR jsou označovány jako řízené aplikace (Managed Applications). Aplikace pro Microsoft .NET jsou vyvíjeny v řízeným kódu (managed code) – kód vykonávaným v CLR. CLR také poskytuje služby jako bezpečnost, správa pamětí a zpracování výjimek.

IS MAJAK je navržen na jednotlivých agendách. Základ systému tvoří základní agendy a obecná agenda. Na jádru obecné agendy lze nakonfigurovat vzhled a funkci konkrétního typu agendy.